Městská knihovna Dr. Josefa Palivce ve Zbiroze

zajišťuje tři hlavní činnosti MěÚ Zbiroh: činnosti knihovnickou, činnosti kulturní a redakci Měsíčníku Zbirožsko.

 

1) Knihovna:

V městské knihovně pracovnice vykonávají tradiční knihovnické činnosti: ukládání stávajícího i nového fondu, který k 31.12. 2020 činil 26049 svazků, do počítače, opatření knih čárovým kódem, signaturou, nákup a zpracování nových knih a časopisů, doplňování fondu, meziknihovní výpůjční služba pro čtenáře (z celé ČR) , vedení knihovního deníku a registrace výpůjček, vyhledávání knih pro žáky a studenty, obměna knihovního fondu z depozitáře, psaní upomínek, balení a přebalování knih, udržování a ošetřování knižního fondu ve výpůjčních místnostech a depozitáři, výběr knih do souborů výměnného fondu v Městské knihovně v Rokycanech.

Samozřejmě samotná práce se čtenářem zaměřená převážně na malé čtenáře. Úzká spolupráce s mateřskou a základní školou – besedy s ekologickým kroužkem, Ježíškova vánoční pošta, tématická návštěva knihovny „Jak funguje knihovna“, pasování prvňáčků na "Malé čtenáře", Noc s Andersenem a jiné akce, které mají přilákat malé děti a jejich rodiče zpět ke četbě knih.

Knihovna v březnu 2011 přešla knihovna na automatizovaný systém Clavius  s modulem Výpůjční protokol. To znamená pro čtenáře zkvalitnění služeb v knihovně, urychlení výpůjčního procesu a pro knihovníky novou, moderní zajímavou práci na počítači. V porovnání s jinými knihovnami má zbirožská knihovna rozšířenou výpůjční dobu, a to na 13,5 hodin v týdnu.

 

2) Kultura:

Organizování kulturních akcí představuje náročnou dlouhodobou činnost: přípravu kulturních přehledů, organizování koncertů, trhů, pivních slavností, promenádních koncertů, dětských dnů, divadelních představení, vánočních akcí na náměstí, výstav, cestopisných přednášek.

Velice náročná je organizace velkých akcí v proluce na náměstí, ať to jsou Pivní slavnosti ve Zbiroze, Farmářské trhy, spolupráce při organizování Vačkářova Zbiroha. Ihned po skončení akce začíná mravenčí práce s ročním předstihem, ať již shánění kontaktů, vypracování osy projektu, připravování soutěží, cen, spousty administrativní práce, příprava propagace, schůzky se spoluorganizátory a následně mnohahodinový maraton od brzkých ranních hodin přímo v den akce.

Pracovnice zajišťují propagaci akcí jak pro veřejnost výlepem plakátů ve Zbiroze a širokém okolí, tak i v tisku, na internetu a v rádiu. Při všech hudebních produkcích na veřejnosti je nutné zajistit povolení pořádání akce a zaslat oznámení na Ochranný svaz autorský a následně vyřídit financování poplatků.

 

3) Redakce Měsíčníku Zbirožsko:

V knihovně probíhá shromažďování příspěvků a materiálů, inzerce, následné sepsání, příprava k jazykové korektuře, grafické zpracování a následná závěrečná korektura finální podoby měsíčníku.

 

 

Pocta rodáku Dr. Josefu Palivcovi       OBRÁZEK : dsc_0004z.jpg

Dne 20. dubna 2004 se v Městské knihovně ve Zbiroze konal Vzpomínkový pořad na Dr. Josefa Palivce, významného zbirožského rodáka. Stěžejního bodu večera se obětavě ujal příznivec Zbiroha doc. Dr. Viktor Viktora, pedagog Západočeské univerzity v Plzni, znalec Palivcova díla, zúčastnili se i členové Palivcovy rodiny, představitelé města i zástupci Městské knihovny v Rokycanech. Knihovna  přijala název Městská knihovna Dr. Josefa Palivce ve Zbiroze.

Josef Palivec - (7. 10. 1886 - 30. 1. 1975) byl rodákem ze Švabína, jako básník zaujímá v české poezii pozoruhodnou pozici svou meditativností, šifrovaností slovního významu a metafor i hrou se slovy, jež ovšem míří na sám práh reflexe tragiky i lidské existence. (Pečetní prsten, Spáč aj.). Byl také překladatelem díla P. Valéryho. Pro francouzské revue překládal Horovy, Seifertovy, i Nezvalovy básně. Byl všestrannou osobností občanského i literárního světa. Manželstvím se sestrou K. Čapka, Helenou Čapkovou, vstoupil prostřednictvím sňatku nevlastní dcery do okruhu rodiny hudebního skladatele Igora Stravinského Byl účastníkem odboje ve 2. světové válce a ředitelem tiskového odboru ministerstva zahraničí ČR. V 50. letech byl odsouzen na 20 let do žaláře. Ze sbírky básní Pečetní prsten Dech vůně pradávné / mne mámí, ve mne sákna,/ a prsty hedvábné/ mne vinou v jemná vlákna. Nit šumí v přeslenech / a naději mou pěstí./ Ach, tího, nech mne, nech / ať dopředu se štěstí. Má tichá přadénka / chraň trestu nemírného./ Vždyť cit a myšlenka / nejsou než seménka / z náletu vesmírného.